Známky vysoké inteligence: 11 špatných návyků, které značí chytrý mozek

Známky vysoké inteligence – ilustrace s mozkem a dvěma lidmi

Známky vysoké inteligence se někdy skrývají tam, kde bychom je nečekali — ve zvycích, které okolí považuje za špatné. Vědecké výzkumy ale ukazují, že právě tyto návyky mohou být známkou kreativity, vysokého IQ nebo duševní flexibility.

Společnost má tendenci označovat určité vzorce chování za „špatné návyky“. Ale co když některé z těchto vlastností nejsou slabinami, nýbrž známkami vysokého intelektu, kreativity nebo zvláštním způsobem, jakým náš mozek funguje?

Možná právě vaše „slabosti“ skrývají vaši sílu.

1. Kousání nehtů může posílit imunitu

Chování, za které jsme jako děti často dostávali napomenutí, může mít i pozitivní stránky. Studie publikovaná v časopise Pediatrics ukázala, že děti, které si kousaly nehty nebo cucaly palec, měly v pubertě méně alergií. Drobné poranění kůže totiž přináší imunitnímu systému kontakt s mikroby a posiluje jeho odolnost.

2. Prokrastinace jako fáze zrání nápadů

Odhlašování úkolů nemusí znamenat lenost. Profesor Adam Grant z Wharton School přirovnává prokrastinaci ke kvašení vína: nápady potřebují čas, aby dozrály. I Steve Jobs často odkládal rozhodnutí, aby dal svým týmům prostor pro lepší řešení. Zpoždění tak může přinést nečekané inovace.

3. Věční opozdilci žijí s optimismem

Lidé, kteří často chodí pozdě, nejsou vždy nezodpovědní. Psychologové tvrdí, že mnozí opozdilci mají přehnaný optimismus – opravdu věří, že všechno stihnou. Často se jedná o lidi s vizí, kteří se nedrží konvenčních časových rámců.

4. Stěžování jako nástroj změny

Pokud si člověk nestěžuje jen pro negativní ventilaci, ale hledá řešení, může být tato „negativita“ prospěšná. Studie Kalifornské univerzity ukazuje, že zaměstnanci, kteří otevřeně komunikují problémy a hledají cestu ven, jsou spokojenější a psychicky odolnější.

5. Žvýkačka pro soustředění

Vědci z Cardiffské univerzity zjistili, že žvýkání žvýkačky snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu až o 16 %. Rytmické žvýkání také stimuluje mozkové oblasti odpovědné za pozornost. Stačí jen nezapomenout na společenskou vhodnost.

6. Tvůrčí nepořádek jako známka aktivního mozku

Einstein, Walt Disney nebo Mark Twain — ti všichni měli nepořádek na stole. Studie Minnesotské univerzity potvrdila, že chaos může v mozku spustit potřebu struktury a vést k originálním řešením. Nepořádek tak může být odrazem tvůrčího procesu.

7. Denní snění podporuje kreativitu

Odpojení od reality v podobě zasněného pohledu z okna během práce není nutně lenost. Právě v těchto chvílích se aktivuje tzv. „default mode network“ – síť v mozku, která je klíčová pro sebereflexi a nové nápady. Právě v takových chvílích vznikaly myšlenkové záblesky Archiméda i Newtona.

8. Nervózní pohyby jako mikro-meditace

Podupávání nohou, klepání perem nebo hraní si s prsty — i to má svůj smysl. Tyto opakující se pohyby mohou snižovat úzkost a pomáhat se soustředěním. Výzkum Univerzity v Hertfordshire je přirovnává k mindfulness technikám.

Známky vysoké inteligence – ilustrace s mozkem a dvěma lidmi
9. „Nevinné drby“ posilují sociální vazby

Přátelské povídání o jiných lidech – pokud není zlé nebo odsuzující – může sloužit jako nástroj upevnění důvěry ve skupině. Antropologové tomu říkají „sociální lepidlo“. Rozdíl je jednoduchý: buď posilujete vztahy, nebo šíříte toxickou energii.

10. Sovy mají často vyšší IQ

Lidé, kteří raději pracují v noci, bývají vnímáni jako nedisciplinovaní. Ale podle výzkumu London School of Economics mají noční sovy často vyšší IQ a větší kreativní potenciál. V noci je méně rušivých vlivů, což podporuje hlubokou koncentraci.

11. Slovní vycpávky nejsou znakem hlouposti

Slova jako „jakože“, „ehm“, „prostě“, „víš jak“ — i když působí neupraveně, mohou být součástí přirozeného myšlenkového procesu. Lingvisté ze Stirling University zjistili, že tato slova pomáhají mozku organizovat řeč a dát čas na formulaci přesnější odpovědi. Nejde tedy nutně o jazykovou slabost, ale o formu mozkové synchronizace.


Mnoho zvyků, které jsme si zvykli vnímat jako špatné, má své hlubší kořeny v biologii a psychologii. Namísto boje s nimi možná stačí změnit úhel pohledu — a proměnit „nedostatky“ ve zdroje růstu.

Jak řekl Carl Jung: „Ve stínu často leží naše největší potenciály.“ Stačí se na ně podívat jinýma očima.

CA Magnolia